"El Cimarrón"- "lenoch". Nebo také "utečenec", označení, které se používalo pro kubánské otroky, kterým se podařilo uniknout z otroctví. Paměti jednoho z nich, Estebana Monteja, sepsal a zveřejnil Miguel Barnet. Mluví se v nich nejen o krutosti otroctví, ale také o nezdolné vůli žít a o hlubokém propojení s africkou kulturou a její spiritualitou.
V pozdních šedesátých letech narazil Hans Werner Henze na tento příběh bývalého otroka a rozhodl se ho ztvárnit za pomoci nových výrazových forem politické hudby. Na přelomu let 1969/1970 pobýval v Havaně a zkomponoval tam dílo »El Cimarrón", "recitál" pro zpěv, flétnu, kytaru a bicí. Libreto od Hanse Magnuse Enzensbergera popisuje v patnácti scénách náhlými, provokativními tóny útěk otroka, jeho následné zapojení se do revolučního dění a nakonec jeho nespokojenost s novými podmínkami a s falešnou svobodou. "Naturalistickou" zvukovou kulisu dotvářejí kravské zvony, zvony z mušlí, rachocení okovy, zvuk písťalek a megafon.
Recitál pro čtyři hudebníky od Hanse Wernera Henzeho. Semper 2. Vystoupení hostující skupiny "El Cimarron Ensemble".
Premiéra se koná dne 29.09.2012
Produkce: Michael Kerstan
Bariton: Robert Koller
Flöte: David Gruber
Gitarre: Christina Schorn
Percussion: Ivan Mancinelli
